Vymezení oblasti
V oblasti „SYSTÉMY A DĚJE“ rozvíjíme porozumění fungování komplexním systémům tvořeným lidmi, ostatními organismy a jejich prostředím, a porozumění dějům, které se v těchto systémech odehrávají. Oblast je zaměřena výrazně znalostně a představuje hlavní obsahovou, vědomostní náplň kontinua. Při odpovědném jednání je důležitá nejen chuť a vůle člověka konat ve prospěch přírody a lidí, ale také jeho účinnost. Odpovědné jednání by nemělo být náhodné, emotivní, ale informované, vedené snahou o hluboké porozumění složitým dějům v přírodě i společnosti. Rozvoj vnímavosti, vztahu k místu, potřeba porozumět složitým problémům či otázkám, na které neznáme odpověď, nás k poznání a porozumění může motivovat. Naopak lepší porozumění vazbám a procesům ve složitých systémech životního prostředí a společnosti vytváří předpoklady k dalšímu objevování významu přírody a místa, k hlubšímu zkoumání svého okolí, informovanému řešení problémů a k účinnému jednání ve prospěch prostředí a lidí.
Oblast je postavena na rozvoji systémového myšlení, tedy přemýšlení o věcech a jevech kolem nás z pohledu společných principů a obecných zákonitostí. Pohlížíme proto na přírodu, společnost a jejich části jako na složité, komplexní systémy – ekologické, sociální a socioekologické. Systémem může být např. lidské tělo, organizace, obec, společenstvo rostlin a živočichů, klima, planeta Země atd. Cíle směřují k pochopení toho zásadního, co v systémech přírody a společnosti funguje, nikoli k získávání znalostí o dílčích přírodních a společenských prvcích a dějích.
Struktura oblasti
Oblast je rozdělena do pěti složek. První složka nazvaná „Systém jako celek“ rozvíjí chápání pojmu systém v přírodě a společnosti. Další čtyři složky popisují principy společné složitým ekologickým, sociálním i socioekologickým systémům. Složka „Vzájemná propojenost a závislost“ se zaměřuje na odhalování vazeb uvnitř systémů a mezi nimi navzájem, principy toků a koloběhů, a přidává ty jevy a tendence, které jsou významné z pohledu člověka (zdroje, znečištění, globalizace). Složka „Rozmanitost“ upozorňuje na význam tohoto principu pro fungování přírody a společnosti. Ve složce „Změna a vývoj“ je věnován prostor popisu několika trendů ve změnách, které jsou buď s ekologickými, nebo společenskými systémy spojeny. Specifická složka „Nejistota a nepředvídatelnost“ upozorňuje na fenomén obtížného předvídání chování systémů v důsledku jejich složitosti a vyvažuje tak předchozí snahy o pochopení a zaškatulkování veškerého dění v systémech.
Jak oblast rozvíjet
Porozumění fungování jednotlivých systémů a dějů je ve škole součástí přírodovědných a společenských předmětů, obvykle se však nezaměřuje na myšlení v systémech. Tomuto pojetí by nejvíce vyhovovala tematická výuka zaměřená na jeden z principů (např. změna a vývoj, či úžeji evoluce a adaptabilita). Při běžné výuce jednotlivých zákonitostí je vhodné věnovat čas zobecnění. Oblast má znalostní charakter, to však neznamená, že má být vyučována frontálně. Doporučujeme v maximální míře pracovat metodami aktivního učení, věnovat čas přímému pozorování přírody, bádání a terénní práci. U sekundárních zdrojů pak využívat metody spojené s rozvojem kritického myšlení. K pochopení komplexnosti systémů mohou pomoci různé hry, např. simulační, ekohry apod.
|
ŽÁK CHÁPE POJEM SYSTÉM |
||
|
|
Počáteční úroveň |
Pokročilá úroveň |
|
SYSTÉM JAKO CELEK |
Uvede jednoduché příklady, co vše v přírodě (např. živočich, strom, les) a ve společnosti (rodina, město, škola) může být považováno za systém. Pojmenuje významné části takového systému a vysvětlí, jak jsou mezi sebou propojeny a jak společně fungují. |
Uvede příklady komplexních systémů (ekologických, sociálních a socioekologických) a příklady jejich vzájemného ovlivňování – např. kdy jeden systém je součástí jiného (např. les či jiný přírodní objekt v areálu města). |
|
ŽÁK ROZUMÍ VZÁJEMNÉ PROPOJENOSTI A ZÁVISLOSTI |
||
|
|
Počáteční úroveň |
Pokročilá úroveň |
|
JEDINEC A PROSTŘEDÍ |
Prozkoumá a na základě toho popíše jednoduché příklady závislosti jednotlivých organismů, včetně člověka, na prostředí. Na základě vlastní zkušenosti z péče o živý organismus nebo na základě jeho dlouhodobého pozorování popíše jeho potřeby. |
Porovná potřeby živých organismů (včetně psychických potřeb) a vysvětlí, jakým způsobem jsou v prostředí uspokojovány. Na příkladech popíše a vysvětlí, jak jednotlivé organismy, včetně člověka, ovlivňují své prostředí a jak prostředí ovlivňuje je. |
|
SOUŽITÍ ORGANISMŮ – SPOLEČENSTVA |
Na základě vlastního zkoumání či pozorování objevuje a vysvětlí příklady soužití a vazeb mezi organismy navzájem, dále i s neživými složkami prostředí (konkrétní vzájemně prospěšné či jednostranně výhodné vazby, potravní řetězce a sítě mezi konkrétními organismy). |
Vhodnými příklady doloží typické formy provázanosti mezi organismy navzájem a mezi organismy a neživými složkami prostředí (různé typy soužití organismů, typy potravních řetězců, provázanost tokem materiálů, energie a informací mezi organismy...). Na příkladech vysvětlí důsledky zásahů do těchto vazeb. |
|
TOKY A KOLOBĚHY |
Nalezne jednoduché příklady koloběhu látek v životním prostředí a vysvětlí, jak je v nich zapojen. |
Popíše koloběh významné látky (např. vody) a tok sluneční energie prostředím a uvede příklady jejich ovlivnění člověkem. |
|
ZDROJE A ZNEČIŠTĚNÍ |
Uvede příklady přírodních zdrojů. Vysvětlí, jak je efektivně |
Porovná obnovitelné a neobnovitelné zdroje, možnosti jejich využití a dopady jejich využívání na životní prostředí. Uvede významné příklady znečištění, jejich dopady na prostředí a |
|
VAZBY V GLOBALIZOVANÉM SVĚTĚ |
Nalezne příklady, jak jsou různé každodenní činnosti propojené s místy a lidmi jinde na světě (např. jídlo, suroviny, výrobky, práce lidí apod.). |
U konkrétních jevů v globalizovaném světě (např. chudoba, robotizace, migrace, klimatická změna) zkoumá jejich příčiny a následky, historický vývoj a scénáře dalšího vývoje. |
|
ŽÁK ROZUMÍ VÝZNAMU ROZMANITOST |
||
|
|
Počáteční úroveň |
Pokročilá úroveň |
|
BIODIVERZITA |
Uvede konkrétní příklady rozmanitosti přírody. Pojmenuje a charakterizuje jednotlivá společenstva a porovná je z hlediska jejich biologické rozmanitosti. |
Na příkladech vysvětlí důležitost rozmanitosti v přírodě pro fungování přírodních systémů i pro člověka. Uvede příklady snížení či ohrožení biodiverzity a možnosti i způsoby její ochrany. |
|
LIDSKÁ ROZMANITOST |
Na základě vlastní zkušenosti popíše, v čem jsou si lidé podobní a v čem se liší (např. charakterem, zájmy, zkušenostmi, jazykem, vírou apod.). |
Popíše příklady odlišného historického a kulturního vývoje v různých částech světa. Hledá příčiny ovlivňující kulturní identitu, |
|
ŽÁK ROZUMÍ ZMĚNÁM I VÝVOJI |
||
|
|
Počáteční úroveň |
Pokročilá úroveň |
|
EVOLUCE A ADAPTABILITA |
Na konkrétních příkladech popíše, jak se organismy přizpůsobují svému životnímu prostředí, aby v něm dokázali co nejlépe přežít. |
Popíše a uvede příklady, jak změny postupně vedly v průběhu mnoha generací k výběru takových jedinců, kteří se nejlépe přizpůsobili životu v daném prostředí. |
|
VÝVOJ POPULACÍ A EKOSYSTÉMŮ |
Vyhledává příklady změn populací a ekosystémů v čase a zjišťuje jejich příčiny. |
Na příkladech konkrétních organismů včetně člověka vysvětlí, jak se stav populací může měnit pod vlivem různých faktorů. Na příkladu vysvětlí, jak se vyvíjí ekosystém v ustálených podmínkách a jak v případě narušení, jak se vyvíjí přirozeně a jak při soustavném ovlivňování člověkem (proces sukcese). |
|
VÝVOJ VZTAHU ČLOVĚKA A PŘÍRODY |
Uvede příklady významných změn přírody a krajiny způsobených člověkem. |
Na příkladech doloží, jak se měnilo využívání a stav krajiny v určitém regionu v průběhu historie, a jak se tento vývoj projevuje |
|
VÝVOJ GLOBÁLNÍHO SPOLEČENSTVÍ |
Všímá si, že lidské společenství (vč. kultury) se mění, uvede příklady významných změn za poslední století a popíše, co nového přinesly do života lidí na Zemi (př. způsob komunikace, způsob výroby, doprava, GPS, zbraně). |
Uvede příklady historických událostí, které výrazně ovlivnily vývoj společenství napříč různými částmi světa (př. stěhování národů, přechod na zemědělství, zámořské objevy, kolonialismus, průmyslová revoluce, digitální revoluce). Vysvětlí, jaké změny přinesly uvedené události do vývoje globálního společenství. |
|
ŽÁK PŘÍJMÁ NEJISTOTU A NEPŘEDVÍDATELNOST |
||
|
|
Počáteční úroveň |
Pokročilá úroveň |
|
NEJISTOTA A NEPŘEDVÍDATELNOST |
Na konkrétním příkladu (např. počasí) si uvědomí omezenou možnost předvídat budoucnost. Vyhledává a popíše další příklady takových nejistot v přírodě či společnosti. |
Uvede příklady, kdy lidské zásahy přinesly původně nepřevídané důsledky. Hledá a zkoumá příčiny nejistot a diskutuje o nich (např. zpoždění mezi příčinou a následkem, velký dopad původně malých podnětů). |
Lipka – školské zařízení pro environmentální vzdělávání Brno, příspěvková organizace, pracoviště Kamenná 20, Brno, telefon: 543 420 823, email: kamenna@lipka.cz, www.lipka.cz
