Vymezení oblasti
V oblasti „BADATELSKÉ DOVEDNOSTI“ rozvíjíme schopnosti žáka klást si otázky, hledat na ně vědeckými metodami odpovědi a uvědomovat si kriticky jejich platnost. Oblast je v rámci kontinua úzce spjata s chápáním fungování systémů a dějů, tedy porozuměním světu, přírodě i lidské společnosti. Rozvíjí strategii, díky níž mohou žáci své okolí sami aktivně zkoumat, ale také interpretovat jiné výzkumy, kriticky přemýšlet nad věrohodností informací, zdrojů a výzkumných metod a nad platností a omezením zjištěných výsledků a závěrů.
Oblast rozvíjí kritické myšlení žáků a jejich schopnost vyznat se v záplavě informací, které se v různých společenských i environmentálních tématech objevují. Vedeme žáky k odhalování různých skrytých předpokladů, včetně vlastních, které formují přesvědčení autora informace, zaměřují jeho pozornost a ovlivňují jeho interpretaci. Žák, který se snadněji zorientuje v dostupných faktech, bude mít více jasno i v tom, jaké jednání je vůči přírodě a společnosti ohleduplnější a proč. Podporujeme tak další v kontinuu rozvíjenou strategii vedoucí k odpovědnému jednání, schopnost řešit problémy.
Struktura oblasti
Oblast je rozdělena do čtyřech složek. Ve složce „Kladení otázek“ žák posiluje svoji schopnost ptát se na souvislosti ve světě, v němž žije. Ve složce „Práce s informacemi“ rozvíjí kritické nahlížení na informace z různých zdrojů. Složka „Vlastní výzkum“ posunuje žákovy dovednosti vedoucí k realizaci vlastního přírodovědného či společenskovědního výzkumu, včetně výzkumné otázky, hypotézy, naplánované metodiky, shrnutí a prezentace výsledků. Konečně složka „Význam bádání a jeho omezení“ vede k formování postojů k významu vědeckého výzkumu a uvědomování si jeho omezení.
Jak oblast rozvíjet
Rozvoji badatelství se věnuje tzv. badatelsky orientovaná výuka (konkrétně např. program Globe), která je ve školách zapojována zejména v přírodních vědách. Badatelství je ale možné rozvíjet ve všech vzdělávacích oblastech a předmětech, kde pracujeme se zdroji informací. Vhodné je přitom využívat metody rozvíjející kritické myšlení. Doporučujeme kombinovat skupinovou a individuální práci, volit metody aktivního učení žáků a zjištěná data otevřeně diskutovat. V případě terénní výuky, která je na školách často blokově zařazována, se zaměříme na co největším zapojení žáků do zkoumání, abychom nezůstávali u ukázek učitele a potvrzujícího bádání. Badatelství můžeme velmi účinně propojit s projektovou výukou (důkladně prozkoumáme problém a poté přistoupíme k jeho řešení).
|
ŽÁK KLADE OTÁZKY |
||
|
|
Počáteční úroveň |
Pokročilá úroveň |
|
TVORBA OTÁZEK |
Formuluje jednoduché otázky vztahující se k vybranému tématu. |
Formuluje otázky vztahující se k hlubšímu porozumění vybraného tématu. Vědomě pracuje s různými typy otázek. |
|
ŽÁK PRACUJE S INFORMACEMI |
||
|
|
Počáteční úroveň |
Pokročilá úroveň |
|
VÝBĚR A KRITICKÉ POSOUZENÍ INFORMACÍ |
Vybírá informace, které považuje k danému tématu za podstatné. Uvědomuje si, že existují různé věrohodné zdroje informací. |
Při získávání informací kombinuje alespoň dva různé zdroje. Posuzuje věrohodnost informací. Rozlišuje informace a názory a fakta. |
|
ROZPOZNÁNÍ PŘEDPOKLADŮ |
Přistupuje k tématu s vědomím toho, že jeho postoj je ovlivněn jeho dosavadní zkušeností. |
Kriticky mapuje, jaké informace, zkušenosti a osobní přesvědčení ovlivňují jeho postoj k danému tématu. |
|
SHRNUTÍ INFORMACÍ |
Zjištěné informace uspořádá a shrne. |
Zjištěné informace vhodným způsobem (na základě daných kritérií) uspořádá, shrne a okomentuje. U převzatých informací uvede zdroj. |
|
ŽÁK REALIZUJE VLASTNÍ VÝZKUM |
||
|
|
Počáteční úroveň |
Pokročilá úroveň |
|
VÝBĚR VÝZKUMNÝCH OTÁZEK A TVORBA HYPOTÉZ |
Vybere z nabídky nebo formuluje výzkumnou otázku, která souvisí s tématem. Formuluje předpokládáný výsledek výzkumu, který vychází z výzkumné otázky a je vyjádřený oznamovací větou |
Při výběru/formulaci výzkumné otázky zohlední, zda je za daných podmínek (čas, pomůcky, bezpečnost) ověřitelná a odpověď na ni není zjevná. Formuluje hypotézu vyjadřující vztah mezi dvěma proměnnými, které je možné za daných podmínek měřit. |
|
METODIKA A PROVEDENÍ VÝZKUMU |
Spolupracuje na vymýšlení metodického postupu zvoleného výzkumu. Vybírá si prostředky (pomůcky, zdroje informací), které jsou pro výzkum vhodné. Postupuje podle plánované metodiky výzkumu. |
Naplánuje metodický postup zvoleného výzkumu a využití pomůcek. V průběhu výzkumu zvažuje, zde je vhodné s ohledem na vnější okolnosti metodický postup upravit, případně jej upraví. |
|
VYHODNOCENÍ VÝZKUMU |
Zjištěná data uspořádá a shrne. Výsledky vztáhne k výzkumné otázce a hypotéze. Výsledky výzkumu prezentuje. |
Zjištěná data uspořádá, shrne a prezentuje. Výsledky vztáhne k výzkumné otázce a hypotéze. Objasní, proč jsou zjištěná data a výsledky právě takové. Posoudí význam svého zjištění pro sebe a ostatní. |
|
ŽÁK CHÁPE VÝZNAM BÁDÁNÍ I JEHO OMEZENÍ |
||
|
|
Počáteční úroveň |
Pokročilá úroveň |
|
VÝZNAM, LIMITY A ETICKÉ POSOUZENÍ BÁDÁNÍ |
Vysvětlí, v čem spatřuje význam vědeckého bádání. Zvažuje, zda daný výzkum neohrožuje lidi, živočichy a přírodu. |
Uvede, proč věda neumí odpovědět na všechny lidské otázky. Posoudí případná rizika daného výzkumu pro člověka, přírodu a společnost. Na základě zjištění vlastní výzkum upraví, připadně ho odmítne. |
Lipka – školské zařízení pro environmentální vzdělávání Brno, příspěvková organizace, pracoviště Kamenná 20, Brno, telefon: 543 420 823, email: kamenna@lipka.cz, www.lipka.cz
